Maso s rodokmenem. Odkud odebírají maso Amaso a Naše maso?

Amaso: Kvalitní české maso a uzeniny

Amaso od prověřených chovatelů odebírá maso z čestru a přeštíka, telecí i wagyu. V Jenči maso bouráme a necháváme ho zrát metodou suchého nebo mokrého zrání. Vyrábíme i uzeniny podle prvorepublikových receptur. Naše maso ochutnáte ve většině restaurací Ambiente nebo si je pořiďte v řeznictví Naše maso a Kantýně.

Zjistěte víc

Přeštíci z Mladotic

Mladotice byly naším prvním a klíčovým dodavatelem přeštíků. Družstvo z Plzeňska se zasloužilo o jejich přežití – chovají je tu od roku 1976 a zdejší přeštická prasata jsou genovým zdrojem. Mladotičtí hlídají, aby čuníci neměli stejné předky tři generace zpátky. Nejen na to dohlíží hlavní zootechnik Jaroslav Bejda, náš velký fanoušek, díky kterému můžeme v řeznictví a restauracích Ambiente nabízet maso ze stoprocentních přeštických vepřů.

Jalovice z Příkosic u Rokycan

Drbátka, volné proudění vzduchu, stroje, které míchají krmivo... zkrátka nejmodernější chlév, jaký jsme kdy viděli. V Příkosicích na Rokycansku chovají 3,5 tisíce zvířat a do Amasa dodávají jalovice. „Řediteli a zootechnikovi jsme přivezli maso z naší produkce. Jakmile ho ochutnali, byla spolupráce jasná,“ vzpomíná Radek Chaloupka z Našeho masa. V Příkosicích se mu moc líbí stroj na míchání krmiva: „Je to jako když se vaří v kuchyni. Stroj odváží jednotlivé ingredience – kukuřici, obilí, senáž – a smíchá je tak dokonale, aby si mlsná zvířata nemohla vybírat jen svoje oblíbené kousky.“

Volci od Slaného

„Znáte tam u vás někoho, kdo chová voly?“ zeptali jsme se zkusmo našeho odběratele, hospodského z vesnice Zájezd, a dostali jsme kontakt na Farmu Chmel z Třebusic u Slaného. Rodina chemika Vojtěcha Švarce v restituci dostala zdevastovaný statek a navázala na dědovu práci. Díky lásce k půdě a poctivému přístupu patří Farma Chmel do desítky zemědělců s největším výnosem na hektar. Dosud se věnovali hlavně pěstování obilí a voly měli na spásání trávy. Malé stádo do padesáti kusů dobytka nyní postupně rozšiřují.

Jalovice z Vysočiny

Starý bílý zděný kravín, vlaštovčí hnízda, hnojiště a klikatá cesta lemovaná stromořadím. A k tomu moc milí lidé v čele s ředitelem Jaroslavem Matějkou, kteří rádi vyjdou ve všem vstříc. Na farmě Jihlávka chovají asi 1500 českých stračen a jejich kříženců, a to hlavně na mléko. Na spolupráci jsme se domluvili poté, co jsme se šéfkuchařem Pasta Fresca Tomášem Mykytynem školili kuchaře v Resortu Svatá Kateřina a oni nám farmu doporučili. Skot se pase osm až devět měsíců venku, pak ho zaženou do chlévů, kde roztřídí zabřezlé jalovice a dobytek na výkrm.

Telecí ze školního statku Poděbrady

Studenti ze „zemědělek“ mají na školních statcích praxi. Poděbradskému středisku řediteluje Jan Kocmánek a pod jeho vedením se tu studenti starají o skot, prasata, koně, drobná zvířata i zemědělskou půdu. Do Našeho masa od nich kupujeme mléčná telata holštýnského plemene. Líbí se nám, s jakou láskou tu o zvířatech mluví a jak o ně pečují. Zdejší studenti a studentky navíc chodí na výstavy, kde vodí hospodářská zvířata. Jsou v tom tak dobří, že je můžete vidět na videích na Youtube nebo na nástěnných kalendářích.

Chcete vědět o Amase víc?

Chcete vědět první poslední o řezničině a znát osvědčené řeznické receptury? Všechny články o Amase, dodavateli masa do Ambiente, jsme schovali pod jednu stránku. Přečtěte si o plemenech čestr, wagyu a o přeštíkovi nebo se ponořte do jednoho z rozhovorů.

Přečtu si o Amase

Kozí farma Krasolesí

David Kolman se svou ženou Janou Provazníkovou na farmě Krasolesí už víc než deset let chovají anglonubijské kozy. Stádo mají v otevřeném výběhu, od jara do podzimu vodí kozy na pastvu a snaží se o co nejpřirozenější chov. Jelikož je kozí mléko sezonní záležitost, zatímco mlékárna a sýrárna může fungovat po celý rok, vykupují od okolních prověřených farem kravské mléko a připravují z něj další produkty. V Našem mase koupíte z farmy Krasolesí kravské mléko, tvaroh a od jara do podzimu vybrané výrobky z kozího mléka.

Kuřata z Rašovic

Otec a syn Martinkovi z Českého Meziříčí chovají kuřata čtyři roky. „Máme firmu, která dodává technologie chovatelům drůbeže a prasat, a nechutnalo nám běžné dostupné kuřecí maso," popisuje začátek Ladislav Martinek. Kuřata z Rašovic mají oproti těm z konvenčních chovů mnohem víc prostoru k životu, jsou lépe krmena, nedostávají žádné léky a podobně. Martinkovi je krmí pšenicí a kukuřicí od okolních zemědělců. Každou fázi chovu nechávají kontrolovat státním veterinářem – ten sleduje jednodenní kuřata i již zchlazené porce masa.