Do Lokálu U Caipla ji přivedl její vlastní status na Facebooku. Dnes tu čepuje 8. rokem
Lokál U Caipla
Jaká cesta tě přivedla k Caiplovi?
Do Lokálu jsem nastoupila v únoru 2017 na brigádu a už v květnu jsem tu byla na plný úvazek.
Předtím jsem pracovala v jednom brněnském baru, nebo spíš herně, na kraji města. Bývalo to tam vyhrocené a necítila jsem se zrovna bezpečně, jednou tam totiž došlo i k napadení. Tehdy byly ještě v módě statusy na Facebooku a já se tam tenkrát rozepsala o tom, co se stalo. Na ten popud mi zavolala manažerka Lokálu Martina, ke které se status dostal, a navrhla mi, jestli nechci jít konečně pracovat do normálního podniku. Šla jsem na pohovor s Péťou (pozn. red.: generální manažer Lokálu U Caipla), první tři měsíce jsem měla na zkoušku a teď tu jsem skoro devět let.
Kdy ses za výčep postavila poprvé?
První rok jsem byla na place. Pak ale končila naše tehdejší kolegyně Klára a za výčepem se uvolnilo místo. Zaučovala jsem se, prošla jsem výčepními zkouškami a pak už jsem mohla za výčep naostro.
Co tě na pozici výčepní zaujalo?
Pivo mě baví odmalička. Už jako dítě jsem milovala rodinná setkání u nás na zahradě. Měli jsme tam i sud s pípou. Ráda jsem z něj čepovala a nosila lidem pivo přímo pod nos. První brigádu v hospodě jsem si pak u nás na dědině našla v šestnácti letech a chodila jsem tam tři roky.
Když sis poprvé stoupla za výčep v Lokále, překvapilo tě něco?
Ano. To, kolik informací o pivu je dostupných a co všechno bych měla vědět, ať už o historii, nebo o cestě piva výčepem. Taky mě v první fázi překvapilo, kolik práce to celé obnáší. Úklid výčepu, sanitace, komunikace s kolegy i s hosty, čerpání dalších znalostí…
Co tě na tvé práci baví víc a co míň?
Jsme za výčepem tři a střídáme se. Na směně býváme dva, jeden z výčepních víc zanáší pivo a baví se s hosty, druhý hlavně čepuje. Vždycky se domluvíme, na který post má kdo z nás v daný den víc náladu. Jsem ráda, že mám možnost volby. O něco méně nadšená jsem, když si mám v neděli ráno lehnout pod tanky a drhnout je zespoda. Ale i tohle je potřeba a patří to k naší práci.
Co ti tu dokáže udělat fakt radost?
Každý rok mě potěší, když nám holkám přinesou kluci štamgasti kytičku k MDŽ. Je to jedna kytička, ale krásné gesto. Už jsem od štamgastů dostala květinu i k narozeninám, to mě taky potěšilo. Máme tu super vztahy a ráda sem chodím na pivo i mimo směnu. A to je podle mě pro hospodu ta nejlepší reklama.
Čím bys byla, kdybys nebyla výčepní?
Jak jsem říkala, k pivu a ke gastronomii vůbec mě to táhlo od dětství. Takže myslím, že bych se k tomu dostala třeba i jinou cestou, ale dostala.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
