facebook
instagram

Maso jako na oltáři. Architekti v čele s Josefem Pleskotem navrhli v Holešovicích „chrám“ řeznického řemesla

Rozmanitý výběr čerstvého masa, od hovězích steaků po vepřové kotlety a klobásy.
6. února 2026
Foto: Archiv Ambiente
Žádná kopie prodejny v Dlouhé, ale svébytný prostor. Nová pobočka Našeho masa v Holešovické tržnici vrací řeznické řemeslo tam, kam historicky patří. Pod taktovkou AP Atelieru architekta Josefa Pleskota vznikl interiér, kterému dominuje zelený mramor, symbolické slunce a socha patrona všech řezníků.

Vzhůru pro kvalitní maso

Moderní řeznictví s pultovým prodejem masných výrobků a vlastní kuchyní v pozadí.
Hovězí z plemene čestr, vepřové z přeštíků a uzeniny podle vlastních receptur. Řeznictví Naše maso je místem pro všechny, kteří hledají kvalitní maso od tuzemských chovatelů. Přijďte si nakoupit do Dlouhé ulice nebo do Holešovic.
Sem pro maso

Už od začátku bylo jasné, že prostor bude úplně jiný než ten v Dlouhé ulici, kde sídlí první provozovna řeznictví Naše maso. Nacházíme se totiž v Holešovické tržnici, v kulisách bývalých jatek. Právě genius loci tohoto místa inspiroval architekta Josefa Pleskota k pojetí interiéru jako určité formy chrámu. „Maso je zde oslavováno, odebírá se od chovatelů, kteří ke zvířatům přistupují s respektem, a řezníci poté maso zpracovávají s úctou. Celý proces tak získává až posvátný rozměr, který nám připomíná skutečnou hodnotu jídla,“ vysvětluje architekt Josef Pleskot svou vizi.

Zaměstnanci Našeho masa si původně přáli přenést sem hned několik prvků z původního interiéru, ale Josef Pleskot byl od začátku proti. „Když se má někde udělat replika, je to hrozně nebezpečné. Všichni toužili mít tu to, co funguje v Dlouhé, ale já jsem nechtěl provozovnu v Dlouhé ani vidět, abych tím interiérem nebyl předem ovlivněný,“ přiznává architekt s úsměvem.

Zatímco zázemí a nerezové prvky kuchyně vycházejí z ověřené praxe, to, co vidí zákazník, je zcela nová koncepce. Místo interiéru čistě z nerezu, který lidé znají z centra Prahy, hraje v Holešovicích hlavní roli unikátní pult ze zeleného řeckého mramoru

„V ateliéru jsme přišli s tím, že by se maso mohlo vystavovat na zeleném kameni, což je samo o sobě protimluv. Zelená symbolizuje vitalitu a zdravost, ale pro někoho také plesnivost. Potěšilo nás, že se řezníci pro náš nápad nadchli a mramor se stal výraznou součástí interiéru,“ líčí Pleskot s tím, že v tomto případě mramor symbolizuje zkamenělou trávu.

Co v holešovickém Našem mase najdete?

Pult na stání a pár míst k sezení: Prostor je koncipován dynamicky, jídlo si sníte spíš „na stojáka“ nebo vezmete na dvorek.

Samoobslužná zóna: Jsou tu i lednice s produkty, které znáte z Dlouhé, a samovýčep.

Genius loci: Prostor bývalých jatek se částečně vrací ke svému účelu. Na fasádě Haly 27, kde se Naše maso nachází, dokonce zůstaly zachovány historické kroužky k uvazování dobytka.

Navzdory „chrámové“ atmosféře je však prostor koncipován velmi dynamicky. Jídlo si sníte spíš „na stojáka“ u pultu nebo si ho vezmete na dvorek – míst k sezení je uvnitř jen pár. Nechybí ovšem oblíbená samoobslužná zóna s lednicemi plnými produktů a samovýčepem, jaké zákazníci znají z Dlouhé.

Pod dohledem svatého Bartoloměje

Osobitost řeznictví podtrhuje i nečekaný prvek, který si prosadil šéf Našeho masa v Holešovicích Adam Zlatohlávek – socha svatého Bartoloměje, patrona řezníků, shlížející na zákazníky z mramorového podstavce. Další dominantou, kterou nejde přehlédnout, je kruhový lustr symbolizující slunce nad hlavou.

Zákazníci by si nicméně měli všímat nejen materiálů a dominant, ale i průhledů. Architekti kladli důraz na to, aby se nic neschovávalo – proto je prostor holešovického Našeho masa otevřený ze všech stran. Velká okna a prosklené stěny nabízejí pohled do bourárny, kde visí na hácích maso, i do kuchyně. Zákazníci tak mohou sledovat řezníky a kuchaře přímo při práci.

Na interiéru řeznictví Naše maso pracovali členové AP Atelieru, jmenovitě Josef Pleskot, Michaela Košařová, Veronika Škardová a Markéta Jurečková.

Hledání vstupu jako zážitek 

„Výdejní okénko, e-shop i samotná prodejna Našeho masa se otevírají směrem ven, čímž se smazává bariéra mezi vnitřkem a vnějškem,“ říká architekta Veronika Škardová z AP Atelieru, která se na návrhu interiéru podílela. 

Zpočátku sice panovaly obavy, zda lidé najdou vchod, který do řeznictví nevede přímo z promenády, ale nakonec se z toho stala přednost. „Mám chuť, chci si to koupit, ale kudy se tam vlastně jde? I zážitek z hledání vstupu je v tomhle případě přínosem,“ myslí si architektka. Josef Pleskot dodává, že cílem je „očuchat si místo kolem dokola“.

Pohádkový dvoreček plný chutí 

Prostupnost, otevřenost a zároveň paradoxně intimita dvora vytváří podle architekta jedinečnou atmosféru. Hosté mohou využít společný venkovní prostor, který propojuje řeznictví s cukrárnou Myšák a restaurací Skô. Celý prostor tak Pleskot přirovnává k pohádkovým kulisám: „Je to takový pohádkový dvoreček. Z každého okna kouká ruka, která vám nabízí větrník, sušené maso nebo halušky.“ 

ambiLogo

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.

Dále servírujeme