Boží milosti – křehké dědictví české kuchyně

Detailní záběr ruky držící surový, kyprý kus těsta připravený k dalšímu zpracování.

5. února 2026

Foto: Anna Kolářová

Receptů na boží milosti se uchovala spousta, tak jako se po generace předává jejich kulturní význam. Jemné smažené pečivo se stovky let připravuje z podobného těsta a lidské ruce mu dál věnují tvar a tradici, kterou podrobili zkoušce kreativní šéfkuchaři v UMu na Národní. A výsledek?

Nadrobno z UMu

Dvě ženy zkoumají zrní v zeleném pšeničném poli, mobilní telefony v rukou.

Nakoukněte pod pokličku toho, co se urodilo v našem vzdělávacím a inovačním centru UM. Do hloubky se dočtete o obilí, mouce i mlýnech, o putování za středoevropskou kuchyní nebo o jednotlivých surovinách. Nabyté vědomosti a poznatky chceme sdílet se stejnými nadšenci do gastronomie, jako jsme my.

Přečtu si Nadrobno

I když je česká kuchyně (zdá se) méně zbožná než dřív, nevzdáváme se jídel, která v minulosti znamenala víc než pohoštění. Speciálně boží milosti měly dávat lidem Boží požehnání a ztvárňovaly také laskavost a radování se z hojnosti. Snad proto se v naší zemi tradují až neuvěřitelně dlouho, a to výhradně svátečně – smažily se a smaží o masopustu nebo na Velikonoční pondělí, původně se věšely na svatební koláče nebo dožínkové copy a kromě toho se přinášely darem ženám po porodu, v období šestinedělí.

Symbolická je také bílá barva použitých surovin, které nejenže bývaly vzácné, ale sloužily navíc jako obětní předměty pro „hodné duchy“. Boží milosti, někdy zvané fánky, křehotinky, květinky nebo paprčky, se prý odnášely na pole nebo je hospodář nechal nasmažit pro oráče, než se zjara pustili do práce. Zrovna tak se věřilo, že poutníci otvorem zahlédnou správný směr cesty. Dneska se díváme přinejmenším do receptů, které neztrácejí platnost a umožňují nám slavit, jak se patří!

Čtyři těsta, jeden vítěz

Kulinární odkazy je zapotřebí vracet do praxe, aby se zjistilo, jestli odpovídají současné době. I k tomu slouží prostor v UMu na Národní, kde se v lednu znovu otevřelo téma tuků a probíhajícího masopustu, včetně zmiňovaných božích milostí, kterými se v některých restauracích připomíná Tučný čtvrtek. Kreativní šéfkuchaři při této příležitosti vyzkoušeli hned čtyři odlišná těsta, která zadělávali podle starých kuchařek i na základě vlastních rodinných zkušeností.

Ochutnávka extra panenských olejů z Petříkovic, s precizně připravenými porcemi.

Mohlo by
vás zajímat

Mohlo by vás zajímat

Není olej jako olej. 3 faktory při jeho výběru

Testovalo se nudlové těsto od Marie Úlehlové-Tilschové a receptura od přítelkyně šéfkuchaře Jirky Horáka, respektive její babičky, která se inspirovala v Naší kuchařce od Marie Hrubé. V obou případech se opakuje mouka, cukr, máslo, žloutky a rum, druhá verze však obsahuje zakysanou smetanu, víc másla a žloutků, takže jsou milosti vláčné, až koblihové a nekřupou tolik jako cukroví podle babičky kreativního šéfkuchaře Michala Daňka ze Strážnice. Ta si nejprve udělá těsto (tukánek) z mouky a másla (1 : 1) a to pak vloží a zaválí do jiného těsta z mouky, žloutků, mléka, smetany a piva. Hmotu vyválí a několikrát přeloží – pro křehkost a lístkování po usmažení.

Ve finále zvítězila Marie B. Svobodová a její postup. Vedl k nejlepší chuti a textuře a zároveň i k pochopení toho, co a proč si těsto žádá od A do Z:

Čím větší podíl žloutků, tím méně tuku do sebe vpíjí smažené těsto. Totéž zajistí určité množství alkoholu (bílého vína, piva nebo rumu), který podpoří křupavost pečiva a stejně jako zakysaná smetana zvýrazní jeho chuť.
Čas je také ingredience! Těsto na boží milosti se vyplatí nechat odležet alespoň 15 minut a vyválené ho dvakrát nebo třikrát přeložit. Odpočinek prospěje lepku a ten zase těstu, se kterým se později lépe pracuje.
Boží milosti mívají ozdobné zubaté okraje, krájejí se rádýlkem a jejich tvar vychází z rozhodnutí a umu člověka. Pečivo získává formát (koso)čtverců, obdélníků, koleček, kytiček i hřebínků, naříznutých nebo různě stočených – a velkých maximálně jako lidská dlaň.
Těsto se smaží rychle a ve větší vrstvě tuku (jako na koblihy), který se rozpaluje na vyšší teplotu a vhodný bod přepalu. Ačkoli recepty doporučují převážně sádlo, při testech se osvědčilo přepuštěné máslo nebo jeho kombinace s olejem v poměru 1 : 1.
Smažené cukrovinky se obalují v cukru, ale předtím by měly okapat od tuku a mírně vychladnout. Do té chvíle stojí za to promíchat moučku s vanilkou nebo, ještě lépe, se skořicí.

Recept na boží milosti podle Marie B. Svobodové (1894)

Ingredience:

140 g másla (z lednice)
280 g hladké mouky
4 žloutky
4 lžíce zakysané smetany
velká lžíce (15 g) moučkového cukru
špetka soli

Na obalení:

moučkový cukr
mletá skořice

Postup:

Studené máslo rozkrájejte a ručně propracujte s moukou na vále. Ingredience se postupně spojí ve směs, která má sypkou konzistenci. Postup v kuchařce se nápadně podobá francouzské technice (a názvu těsta) „sablé“ neboli písek.
Do drobivé směsi mouky a másla přidejte žloutky, zakysanou smetanu, cukr i sůl a vypracujte hladké tužší těsto. Nechte ho 15 minut odpočívat v chladu. Při pokojové teplotě by těsto (kvůli vyššímu obsahu másla) povolilo a nedalo by se tak dobře válet.
Poté těsto rozválejte na tenký plát, třikrát přeložte a dejte znovu odležet na 10 minut. Krok zopakujte ještě dvakrát, jako když se vyrábí listové těsto.
Složené těsto přesuňte na 2 hodiny do chladna.
Odpočaté těsto vyválejte na tloušťku 2–3 mm a tvořte z něj libovolné tvary. Maruška Svobodová preferuje kolečka, uprostřed nichž vyřízne křížky.
Připravené kousky těsta vkládejte do rozpáleného tuku a smažte dozlatova z obou stran.
Jakmile pečivo okape, zatepla (ne horké!) je rovnoměrně obalte v moučkovém cukru se skořicí. Někdo rád milosti pořádně sladké, někdo jen decentně cukrované pro krásu.